Zabouchnuté dveře od bytu

Tak sem dnes upaloval za šéfkou koleje pro nějaký papíry, aby tady mohla Aňuta spát pár nocí. Jen sem tak nalehko vyběh s pokoje, páč metalistka odvedle byla doma, žejo, sem venku tak pět minutek a když se vrátím, je zamčíno. Prekérka, noné? Eště že už znám čísla pokojů jiných lidí, tak sem se vtěrnul k Nikol, v cuklách sem si pak zašel na fakultu na voběd, opět sem se vtěrnul k Nikol na kafíčok, přičemž celou dobu visel na dveřích mýho bytu zoufalý vzkaz mým roommates o mé situaci:)

Taková malá legrace uprostřed poklidného dne, to je tu furt:)

Zítra přijede Aňa. Radost!

Týden 2 - pařby, Benátky a tak

Tak se tady pomalu už sžívám. Byl sem i párkrát ve škole:) Jináč se tady hodně paří, v pondělky chodíme hodně lidí na jazz večery. To funguje jako substitut Parlament pubu, kde se v pondělí taky scházejí erasmáci a jehož účelem je asi ztřískat se do němoty. Njn, žejo.

A o víkendu, to sou výlety. Minulej karneval v Ptuji a výletek na kopeček beze jména hned za Ljubljanou, tedka sme jeli do Benátek na karneval. Benátky jako dobrý:) Já už tam teda jednou byl, ale jelikož mi bylo sedm, tak si pamatuju jenom že tam bylo náměstí a hodně holubů:) Já měl v dětství hodně rád holuby, víte.

Karneval byl fajnes, parádní masky, trochu snobárna. Město vypadá trochu jak Ankh-Morpork ze Zeměplochy. Jinak sme se museli prodírat hromadou lidí, však karneval žejo. Ale nakonec sme došli na hlavní náměstí, který sem právě zapomněl jak se menuje a to bylo teda .. jako taky fůra lidí, hlava na hlavě, na jedné straně bylo udělaný podium s nějakým obrovským zeleným lvev, kde později chodily všechny ty strašidelný aristokratický masky, kolem dokola všechny ty chrámy a baráky, který určitě mají jména a který by člověk měl znát, no a nad tou vrstvou lidí lítala ještě fůra racků a holubů a bylo to celý zkrátka strašně působivý. Prostě fucking beautiful, neboli počesku ku*va krásný to bylo.) 

V průběhu týdna mě lidi z bytu přizvali na vodka párty, od čehož sem si sliboval prolomení ledů s místníma, což se asi povedlo, ptž si toho moc nepamatuju. Snažím se sžívat s tím, že sousedka se kterou sdílím kuchyň pořádá pravidelné metal party a  že se po bytě pohybuje fůra lidí. Ale nalejme si čistého vína, kolikrát mě to aji pěkně sere, žejo. Zejména třeba v sobotu ve 4 ráno nebo, kdykoli když du na záchod a musím se přitom seznámit se třema novýma lidma. Ale hádám, že to je prostě život na koleji. Chjo!

Nonic, konec. Věřtě tomu nebo ne, za hoďku musím do školy .. a večer ale na jazzík:)

Mýša Nějak Unavený 

Fotky z karneval IV.

Fotky z karneval III.

Fotky z karneval II.

Fotky z karnevalu

Veselý karneval v Ptuji

Děcka to vám byla sranda. Takové folkové to bylo a všichni byly oblečení jak nějaké obrovské ovce nebo co to bylo s obrovskýma zvonama a úplně propracované ty masky byly. No a hluk.. No koukněte 8-)   ...  jinak všechny fotky hážu do alba na picase (klik na vlajkovou fotku napravo)

Erasmus a "studium"

Tak sem si šel potvrzovat předměty. Původně sem jich měl mít pět. Dva se nevypsaly z neznámých důvodů, dva sou od hostujícího američana, kterej tady bude až v dubnu. No a na ruštinu chodit můžu, ale páč je to celosemestrální kurz, tak nedostanu kredity.

Jako este to pořeším a přihodím něco, co bych měl třeba pravidelněji, ale stejně nevím, jestli takovouhle pracovní zátěž unesu. Kdosi to nazval "dotovaným studentským turismem" ...

Spolubydlící !!!!

Tak mi přijel!! Vypadá fajn a tohleto bydlení bude vážení pohodové s tímhletím chlapíkem a punkerkou a politoložkou odvedle :D Né, fakt mám radost, že kolem nejsou prudiči nějací. Jako aji ten bytek je zkrátka pohoda, dva dvoulůžkáče s fajnovou kuchyňou a koupelkou. Až bude chut tak nafotím a pošlu. a taky až Tine (to je on) usne, tak si na něj posvítím a vyfotím ho pro vás 8)

Je takové veselé, tišejší, s fousem, ekonom a lyžař - první dojmy. Je tolerantní, že tady aji můžu nechávat lidi přespat i v posteli (dobrá zpráva pro vás - kdo jede?), tak též budu hodný. Jezdí na víkendy dom a ted se musí učit, tak teda dnes a tak žádná moc legrace. ale co už.

no a jináč ted řeším jak zarídit akce nachzející. to je hrůza, že zrovna človek nema co na praci a nudí se a pak sou najendou kvadrilion milionu veci na dva dny. no 

považte, co je to za život:)

 takže asi pojedu v sobotu do Ptuje na karneval jakýsi vyhlášený

 ... mno a pak sem řešil, že bych zajel za rodinkou a hromadou z vás co to tady pečlivě čtete do alp zadovádět.

No ale musím zrušit jednoho kamaráda slovinca co žije v taliánsku anavíc v pondelí už škola bude a vůbec no logistika. Chjo chro, nejak se to navymýšlí.

Jináč jako sem byl na cizinecké a eště kdesik na ouřadě a žasnu jak tady proste asi neexistuje nepříjemný úředník, prodavačka nebo kdokoliv. A jak každý prostě nevím z vrátnice třeba se s váma aspon v základních frázích domluví anglicky a poradí. Jako třeba správce koleje mluví anglicky líp než já 8)

Néééééééé.

Umíme tak stejně 8D.

Tak zdar, Mýša poklidný spravující se;)

POZOOOR!!!!!!

pozor děcka, já předtím uved špatný číslo telefoní. správně je to

+386 30 394 216

pokud, ste si ukládali to číslo předtím, tak si ho vymažte, jo?

Den 2 a 3 - den blbec a pohoda na koleji

Tak sem včera (v pondělí) vykročil z hostelu levou nohou. Vstal sem, dal sem snídku a pelášil do centra se zapsat a pro studentskou kartičku. Pak sem uběgal rychle zařizovat kolej a po cestě si vyřídil slovinský telefon. Který si všichni zapište:

je to +386 30 394 216

Jenže co se nestane, žejo. Kolejskou recepci ne a ne najít. A když se blížil půl dvanácty, kdy měly mít úřednice pauzu, tak sem si ji v bistru udělal rovněž. O pul jedne tam valim a narazim v čekárně na zhruba asi milion lidí a tak na ně koukám a stojím tam. dostal sem se na řadu až někdy po druhé a hotové sem to měl o pul třeti a pani mi povidá, že se musím na koleji nahlásit ke správcí, který ale dělá jen do tří. Kouknu tedy na mapu a ůůůůůůů - koleje moje sou přes půlku města. Tak vykročím, ale je mi jasný, že do tří tam teda nebudu a jen doufám, že se dnes pan správce v práci zdrží.

Nezdržel! Ach děcka ta zpuchlost, tak co dělat, že jo. Sem se odebral zpět prostě k hostelu zeptat se, jesli mají dnes volný místo. Ach těch peněz no hrůza. Po cestě sem se stavil v pizzérce, že jako se aspon dobře najím a dám si lahodné Laško. Taky sem to udělal, dal sem pikantní picošku, ale ta vám byla pikantní. Tak co dělat, žejo? Spravilo to celé druhé Laško:)

 Tak teda chvátám na hostel přes nádraži, kde si obměním obsah svého malého batůžka, kerý sem jak cyp pořád nosil na zádech. A Vemu to ještě přes prodejnu stravenek takových. No ale co sem tam nezjistil? Ztratils sem tu studentskou kartu, co sem ráno vyzvedával. Vostuda, ted to musím řešit nejak furt.

Nu ale k večeru se to polepšilo, šel sem s takovou českou bandou tady na jazz jam sešn do klubíku a pak ještě sem se vochométnul kolem pravidelné pondělní erasmácké uřvané pařby v jedné hospodě.

uf ráno sem dostal kolej konečně, ale napíšu o tom příště:) se mi už nechce :) .. dnes se na té koleji budu válet.

mýša spravující se.

Den 1 – Deštivo, mlhavo a noc v cele

Tak sem dojel, kamarádi předrazí. Stálo mne o nemalého usílí a logistických dovedností, ale sem teda tu:)

Cesta z Brna do Vienny byla v pohodě, leč půlku sem musel prosedět na chodbě, páč lidi v kupéčkách spali v průměru tak jedna á 3 sedadla. Eště že sem táhl tu gigantickou tašku aninu, se na ní dobře sedělo :) pak sem si ale v břeclavi přesed, páč přidávali vagóny, tak sem jel do vídně s panem polákem jakýmsi. Měl sem ale v těle takový neklid, takový jak mívám v buse když dlouho cestuju, jak sebou musí člověk škubat porád. No teda nic moc. Do vídně sem si moc nepospal teda.

Ve vídni úpě zklamání, protože jak sem vystoupil a těšil se pravou nefalšovanou vídeňskou kávičku, tak sem se jí teda nedočkal. Vystoupím, du kamsik po schodech dolů, pak vyjdu na jakousik ulicu a koukám koukám a představte si, že to nádraží nemá žádný takový ten barák hlavní. Jako chápete, prostě normální nádraží sou koleje, že jo, a před tím velký barák kde se dá jako posedět nebo taky kupříkladu koupit lístky. No ale kulový tady prostě nic nebylo. Tak sem si sed do toho podchodu, jako zase to bylo řistý a žádný vágusové se tam nepohybovali, to se musí nechat – ale zase tam byla kosa jak v prdeli (promiň mami), bo průvan že?

No a tam sem teda takhle seděl hodinu a půl (na aniné gigantické tašce), přečet si kouset Zeměplochy a že už byl čas brzké snídaně, dal sem si jeden řízek. No ale vážení!!! Jakej řízek!!! To bylo pošušňáníčko to vám povím. Až je mi hanba říkat tomu řízek, jaká to byla šťavnatá, pepřová, kořeněná pecka! Jak řikam ani, klobouk dolů 8)

Ha to sem se rozepsal8)

Pak sem nased na přímák do Ljuby a to už šlo fajnově. Jel sem v kupéčku s dvěma slovincama a trochu pospával, tak sem ani moc nekoukal po cestě na ty hory na A .. týýýý ... Andy 8) No a pak se mi ještě v půlce cesty stala trapnost a to ta, že sem si tam uprd, no vostuda! Já teda nevim jistě jestli sem to byl já, ale zas kdo jinej, žejo? Ale oni dělali jakože nic, já taky a po chvíli sem nonšalantně pootevřel dvířka na chodbu. Mi přišlo, že takhle nějak by to vyřešila skupinka anglických džentlmenů 8)

Pak sem teda ve dvě vystoupil v Ljubě už. Chcalo a mlha, jak v prdeli (promiň mami), takže sem kolem města neviděl ještě ani kopeček. Ale věřím, že někde tam ty Andy sou 8) Jako první dojem nic moc, prostě okolí nádraží, žejo, to není nikde moc pěkný. Akorát ve Lvově jo, ale to jen proto že ten nádražovej barák lvovskej je pěknej a ten člověk stejně hnedka nevidí, no to je fuk.

Nechal sem těžký krámy na nádru v úschovně (zavazadlo se řekne ptrljaga 8) a du hledat hostel. No našel a vypadá teda fakt jak vězení – akorát, že je celej červenej, modrej, zelenej a veselej. A fakt dobrý, hodně příjemný, uvidíme teda jaká bude noc ještě. Ale sem mrtvej docela, tak bych to tip, že si i schrupnu.

Pochodil sem po městě sám. A nafotil nějaký fotky telefonem. Kvalitu vomluvte, bylo šeru. A Dýchlo na mě to město tak přívětivě, takový něco mezi Olomoucí (malý), Brnem (milý) a Práglem (úzký, hezký uličky). A teče tu prostředkem řeka Ljubljanica a je to fajn.

A teď zas sedím ve vězení (vona je to bývala věznice totiž, já to nevysvětlil, že?) a piju pivo a píšu tě, milý blogíčku. No ale pozor kamarádi: to pivo (Laško, čepováný, 2,3 EUR) je dobrý. Jakože ne, že by jen nebylo hnusný, vono je FAKT dobrý.

Myslím, že se mi tu bude líbit 8)

Haj hou, Mýša Vosamocený

sLOVEnija

Fotku rozklikněte, je tam celé album.

Nervy před odjezdem

Hajhou! Je neděle jedna ráno, dobaluju a za 2 hoďky valím z baráku. Aňuta mi v kuchyni smaží řízky na cestu. Jak řikam, zlato ta holka! Nervy mám na pochodu, chce se mi plakat, sem unavené, mám sračku a nejradši bych zůstal doma za pecí. Klasická cestovní horečka. Ale jednou už chcu být in, upsal sem se na erasma, tak valim, co už žejo.

Vo pul čtvrty jedu z Bruna z hlaváku, v 6 ráno vysedám ve Vídni, kde budu dvě hoďky popíjet vídeňskou kávu :) a pak šupky vosum přímákem do ljubljany. Ve 2 bych tam moh být. Pohodová cestička celkem, zdá se býti. Jenom vyčkávám, zda rakouské ECečko bude mít elektrickou zásuvku, to by bylo vhodné, sic bych moh po cestě dopsat článek a zapařit Civku, no ne? 8)

Hostel zabookován a večer to vidím na procházku po městě nebo splaším Kozu, esli na mě bude mít náladu a nebo tam prostě budu někde poplakávat sám 8) takjo takjo, hodně mě litujte, bo je mě už teďka po vás smutno lidi, plánujte návštěvu a já brzo napíšu další reportáž. Další téma bude noc ve vězeňském hostelu, někteří už vědí, ostatní se nechte překvapit 8) 

Čusan, myšák (a pište komentáře, darebáci!)