Zabouchnuté dveře od bytu

Tak sem dnes upaloval za šéfkou koleje pro nějaký papíry, aby tady mohla Aňuta spát pár nocí. Jen sem tak nalehko vyběh s pokoje, páč metalistka odvedle byla doma, žejo, sem venku tak pět minutek a když se vrátím, je zamčíno. Prekérka, noné? Eště že už znám čísla pokojů jiných lidí, tak sem se vtěrnul k Nikol, v cuklách sem si pak zašel na fakultu na voběd, opět sem se vtěrnul k Nikol na kafíčok, přičemž celou dobu visel na dveřích mýho bytu zoufalý vzkaz mým roommates o mé situaci:)

Taková malá legrace uprostřed poklidného dne, to je tu furt:)

Zítra přijede Aňa. Radost!