Prodlevečka drobnější :)

No děcka, však mi to promiňte, že já sem vůbec nepíšu, já se hrozně polepším :)

Co se všecko stalo legračního? No především, jak se jistě mnozí z vás doslechli, sem vymazal šecky data z komplu. Takhle to dopadá, když si kubina po večerech hraje s operačníma systémama!

Byl sem doma v Brně, kde se mi opět tuze zalíbilo a zase se mi nechtělo zpět. Zas sem si tu zvyk a je to tu žůžo, ale na to naše zamilované Bruno se pořád těším velmi.

Po několika uchcaných dnech nám koněčně vysvitlo sluníčko, zewlíme v Tivoli parku, na nábřeží Ljubljanice a vůbec kde se dá a máme se dobře:)

Dopsal sem jednu esejoidní zkoušku, se kterou sem se s prominutím strápil tejden a teda vejsledek nevim nevim, šak si počkame a uvidime, žeano.

Byli sme na prvním vejšlápku na kopeček. Slavnik, slovinská Istria, malinkej (1029 m n. m.) ale pěkná cesta a ideální pro bizarní počasí, se kterým sme se potýkali. Lehkej déšť, silnej déšť, sluníčko, mlha, kroupy, přicházející bouřka, míjející nás bouřka. No legrace jak to prase!

Zítra fičím na štyry dny do Budapešti (juchů, nikdá sem tam nebyl) potkat svou zamilovanou Aňu a toho našeho kamaráda Georgeho, který je tak nejlepší, že nás pohostí u sebe, přestože ví, co umíme být za otravnej dobytek někdy :) Respect George, a jestli tohle čteš, .. nebudem, slibuju! 8)

Nic, fotky dodám nějaké, jen co se s kamarádim z počůtačem svým znova (voni slovinci řikaj računalnik, hehe8)

Mýša letní, schánějící k sobě též nové tříčtvrťáky letní