U moře s Aňou (fotky)

Slovenia 3 - s Aňou u moře

Duben :)

Jako voda, none?

Mám za sebou několikero povedených výletů. Na začátku měsíce sme strávili tři dny objížďkou chorvatské i slovinské Istrie, poprvé sme se zkoupli (byla kosa) a kempovali (byla kosa). Kosa byla především nám, kteří sme honili triko, že budem klidně spát pod širákem, protože sme romantické duše :/ Poprvé sme spali nad Pulou, neoficiálně, na pomezí lesíka a zálivku takového. Nad Koperem sme pak zakempili na pláži a udělali sme si aji ohýnek:)

Víkend další sme chodili po kopečkách v Trnovskem Gozdu nad městem Ajdovščina. Veselo bylo a krásně, páč z té jedné strany, ze které sme nestoupali, padá hřeben přímo dolů do Vipavské Doliny. Tudíž sme si mohli sednout na útes, dát si sváču a nožkama houpat nad víc než kilákovou propastí.

Hajkovalo se aji další víkend, tentokráte v Logarské Dolině, ale spíše v pomalejším tempu, páč někteří (já) byli vožralí z předchozího dne:/ Nádhera veliká, monstrózní vodopád a několik lavin slyšených i viděných v obrovských kopcám kolem doliny. Zakempili sme v ekovesničce Luče a v nedělu pochodili po lesnatém okolí.

Tendlencten víkend sme byli navštívit Iztoka a Jerneje (spolubydle Nikoly) v periférním regionu Prekmurje. Daleko daleko od Ljubljaně a jeli sme stopem, tak to bylo takový dobrodrůžo a navíc za malej peníz:) Prekmurje je zvláštní region, kde se míchá germánský, maďarský a chorvatský vliv, takže z toho vznikl takovej podivnej mišmašoidní dialekt, kterýmu ostatní slovinci moc nerozumí. Údajně teda:) Navíc je Prekmurje úplná (!) placka, což je na Slovinsko nezvyk. A je to takovej nešťastnej region se sociálníma problémama, nezaměstnaností a tak. Snaží se tam nalákat turisty, ale páč nemají hory apod jako zbytek Slovinska, dělaj to po svým. Třeba, že hrajou na to, že mají nejlepší alternativní hudební scénu. No, jak řika pako, nejsem zrovna vodbornik, ale z toho co sme viděli slyšeli, to vypadá slibně a zajímavě a my si v Prekmurje náramně libovali.

A sme v současnosti:) Krom výletů jsem dokončil jednu zkoušku, měl jsem několik melancholických záchvatů a jednu či dvě menší existenciální krize. Navštívil jsem další undergroundový doupě (sakra, eště sem sem nenapsal co to je Metelkova!) Rozplánoval si co tady ještě chcu vidět a zjistil, že už nemám volný víkendy:) V pátek přijede Martina, Iruše, Filip a dvě další osoby, další víkend Aňuta s Vítkem, poté údolí Soči, Kras a máme červen:) A eště teda esej musím spíchnout, mňo.

V červnu valíme na týden na Balkán, dneska sme to plánovali. Chcem toho vidět hodně, ale musleli sme to skrouhnout, tak nakonec objedem jen pár míst v Bosně/Hercegovině, Černé Hoře a sjedem zezdola od Dubrovníku celou chorvatskou Dalmácii. Srbsko sme museli vyškrknout:( Pak už tu zas přivítám Anjou, Džestrouna (a eště někoho?) a budem se dva týdny v kuse poflakovat po horách (a budeme-li namotivovaní, dáme si Trigláfek!). 

A pak tradá .. jedu .. d-o-m-ů!

Happy End - kola zpátky:)

Tak se nám ta kola našla. Nějaký vtipnéř je hodil do výtahu a nakonec sme je našli ve sklepě:) ufff.

Byl sem v Budapešti potkat toho chudáka Aňu. MO-NU-MEN-TÁL-NÍ! Hy:)

Čórli nám kola!!!

Je to tak. Můj Zelenej Dragon vydržel měsíc a půl než byl uzmut. Stejně tak Nikolin Pony v barvě městské šedi je v prdeli. (My si je totiž vázali k sobě řeťazem, vite)

Sem právě přišel z hospody a zjistil to, sem si teda řek, že to posdílím s váma :(

Smutek.

Prodlevečka drobnější :)

No děcka, však mi to promiňte, že já sem vůbec nepíšu, já se hrozně polepším :)

Co se všecko stalo legračního? No především, jak se jistě mnozí z vás doslechli, sem vymazal šecky data z komplu. Takhle to dopadá, když si kubina po večerech hraje s operačníma systémama!

Byl sem doma v Brně, kde se mi opět tuze zalíbilo a zase se mi nechtělo zpět. Zas sem si tu zvyk a je to tu žůžo, ale na to naše zamilované Bruno se pořád těším velmi.

Po několika uchcaných dnech nám koněčně vysvitlo sluníčko, zewlíme v Tivoli parku, na nábřeží Ljubljanice a vůbec kde se dá a máme se dobře:)

Dopsal sem jednu esejoidní zkoušku, se kterou sem se s prominutím strápil tejden a teda vejsledek nevim nevim, šak si počkame a uvidime, žeano.

Byli sme na prvním vejšlápku na kopeček. Slavnik, slovinská Istria, malinkej (1029 m n. m.) ale pěkná cesta a ideální pro bizarní počasí, se kterým sme se potýkali. Lehkej déšť, silnej déšť, sluníčko, mlha, kroupy, přicházející bouřka, míjející nás bouřka. No legrace jak to prase!

Zítra fičím na štyry dny do Budapešti (juchů, nikdá sem tam nebyl) potkat svou zamilovanou Aňu a toho našeho kamaráda Georgeho, který je tak nejlepší, že nás pohostí u sebe, přestože ví, co umíme být za otravnej dobytek někdy :) Respect George, a jestli tohle čteš, .. nebudem, slibuju! 8)

Nic, fotky dodám nějaké, jen co se s kamarádim z počůtačem svým znova (voni slovinci řikaj računalnik, hehe8)

Mýša letní, schánějící k sobě též nové tříčtvrťáky letní

První měsíc za mnou

Letí to, letí a tudle neděli co byla sem oslavil první měsíc tady. Tedy je čas na nějaké to hodnoceníčko, že? Nuže je to tady celkem ucházející, zabydlel sem, hodně se tu pije a tedy buduje sociální kapitál (heh), vobčas nějaká to škola, že, ale s takovýma blbostma to člověk nemá přehánět. No a o víkendech hromada těch výletů. 

Vobecně to tady shrnuju tak, že je to tady strašně podobný na Česko, ale všechno je o trochu lepší8) Milejší lidi, hezčí číroda, lepší služby a takhle. Jediný co je tu blbší sou ceny, ty sou teda asi tak dvakrát blbší. Ale jinak kriminalita minimálně, akorát kola se čórujou, na nácka sem nenarazil, co sem tu. To jednoho až dojme.

V úterů sem byl konečně na prkně na kopcu ménem Krvavec, což je alpský středisko asi 30 kiláků od lublaně a přes pracovní týden je tam krááááásně 8) No a sobotu předtím u moře v Piranu a Izole. Ta země jě jak známečka, všecko je tak hoďku autem od Ljubljany a je toho dost.

Hmm, tak aspoň takhle. V úterý jedu do Bruna, se třeba uvidíme. Příště vám napíšu, jaký tady mám vypečený kamarády a co to je Metelkova 8)

Mýša

Zelený drak

Jako já mu tak říkám nejen proto, že je zelený to kolo, ale taky proto, že je to symbol města, rozumíte.

A tou fotkou interiérovou se nenechte zmást. Včera tady byla nechutná obrovská celokolejová kalba, rozbíjela se věci a kola, tak sem moje a nikolino kolo hodil na noc na pokoj. Normálně s tím nespím 8)

Víkend s Aňou, Bled, jeskyňa a nový bajk

Přijela za mnou Aňa a byla to radost:) 

No bodejť by taky ne! Jeli sme do Bledu, kde je jezero s kostelem na ostrovu a hradem takovým na skalisku, který trčí nad to jezero. Nu a další den do Postojnské jamy, což je 

taková jeskyně obrovská, krásná, turistická a předražená a ještě jeden hrad tak jakoby do skály zasazený No a do toho ještě nějaký stopování a hromada legrace, jak řikám, radost!

Dneska sem si koupil kolo 8) Je starý, škaredý, zelený, ale má dušu (jakože spirituálně myšleno:). Má sedátko na pérkách a dřevěný řidítka. Co nemá je třeba přehazovačka a musel sem si dokoupit jinde zámeček. Ještě má taky zvoneček a dynamo světýlka a blbý brzdy. Uvalil sem za to 30 éček, což je dost, ale počítám s tím,  že pokud mi to neukradnou, tak to střelím na konci pobytu a aspon půlku dostanu zpátky. A vzhledem k tomu, že je můj Zelenej dragon většinou nejškaredší kolo ve stojanu, tak mám docela velkou šanci, že mi vydrží:)

Už sem na tom projel zpáteční cestu z obchodu na kolej a je to zvláštní takový:) musím si zvyknout, že některý věci na takovým kole nemůžu dělat .. problém mi dělají třeba rantly 8) Trochu legračně se na tom sedí, ale to je asi o zvyku. Připadám si jak ta buchta z reklamy jak se tam zpívá "na kole na kole, křičí děti ve škole" nebo jak to je:) Fotky pošlu, až nějaký udělám.

Ted sem se vrátil z US Public Policy, postgraduate předmět, blokovka, máme to ted nekolikrát týdně, s americkým profesorem. a je to .. hmmhm .. řekněme, že nejsem nejchytřejší pastelka v krabičce v týto třídě. Tzn, že sem vůbec neměl tucha o čem mluví a vypadá to, že povinná literatura me asi tentokrát nemine, esli to chcu udělat. Však aspon tu mám nějakou intelektuální výzvu, mno .. vono je to jako zajímavý překvapivě, akorát teda tomu rozumím jak koza naklaďaku.

Tožtak. Fotky jsou v albu, klik na obrázek napravo!

Tedka sprcha a jazz. Mýša

Zabouchnuté dveře od bytu

Tak sem dnes upaloval za šéfkou koleje pro nějaký papíry, aby tady mohla Aňuta spát pár nocí. Jen sem tak nalehko vyběh s pokoje, páč metalistka odvedle byla doma, žejo, sem venku tak pět minutek a když se vrátím, je zamčíno. Prekérka, noné? Eště že už znám čísla pokojů jiných lidí, tak sem se vtěrnul k Nikol, v cuklách sem si pak zašel na fakultu na voběd, opět sem se vtěrnul k Nikol na kafíčok, přičemž celou dobu visel na dveřích mýho bytu zoufalý vzkaz mým roommates o mé situaci:)

Taková malá legrace uprostřed poklidného dne, to je tu furt:)

Zítra přijede Aňa. Radost!

Týden 2 - pařby, Benátky a tak

Tak se tady pomalu už sžívám. Byl sem i párkrát ve škole:) Jináč se tady hodně paří, v pondělky chodíme hodně lidí na jazz večery. To funguje jako substitut Parlament pubu, kde se v pondělí taky scházejí erasmáci a jehož účelem je asi ztřískat se do němoty. Njn, žejo.

A o víkendu, to sou výlety. Minulej karneval v Ptuji a výletek na kopeček beze jména hned za Ljubljanou, tedka sme jeli do Benátek na karneval. Benátky jako dobrý:) Já už tam teda jednou byl, ale jelikož mi bylo sedm, tak si pamatuju jenom že tam bylo náměstí a hodně holubů:) Já měl v dětství hodně rád holuby, víte.

Karneval byl fajnes, parádní masky, trochu snobárna. Město vypadá trochu jak Ankh-Morpork ze Zeměplochy. Jinak sme se museli prodírat hromadou lidí, však karneval žejo. Ale nakonec sme došli na hlavní náměstí, který sem právě zapomněl jak se menuje a to bylo teda .. jako taky fůra lidí, hlava na hlavě, na jedné straně bylo udělaný podium s nějakým obrovským zeleným lvev, kde později chodily všechny ty strašidelný aristokratický masky, kolem dokola všechny ty chrámy a baráky, který určitě mají jména a který by člověk měl znát, no a nad tou vrstvou lidí lítala ještě fůra racků a holubů a bylo to celý zkrátka strašně působivý. Prostě fucking beautiful, neboli počesku ku*va krásný to bylo.) 

V průběhu týdna mě lidi z bytu přizvali na vodka párty, od čehož sem si sliboval prolomení ledů s místníma, což se asi povedlo, ptž si toho moc nepamatuju. Snažím se sžívat s tím, že sousedka se kterou sdílím kuchyň pořádá pravidelné metal party a  že se po bytě pohybuje fůra lidí. Ale nalejme si čistého vína, kolikrát mě to aji pěkně sere, žejo. Zejména třeba v sobotu ve 4 ráno nebo, kdykoli když du na záchod a musím se přitom seznámit se třema novýma lidma. Ale hádám, že to je prostě život na koleji. Chjo!

Nonic, konec. Věřtě tomu nebo ne, za hoďku musím do školy .. a večer ale na jazzík:)

Mýša Nějak Unavený 

Fotky z karneval IV.

Fotky z karneval III.

Fotky z karneval II.

Fotky z karnevalu

Veselý karneval v Ptuji

Děcka to vám byla sranda. Takové folkové to bylo a všichni byly oblečení jak nějaké obrovské ovce nebo co to bylo s obrovskýma zvonama a úplně propracované ty masky byly. No a hluk.. No koukněte 8-)   ...  jinak všechny fotky hážu do alba na picase (klik na vlajkovou fotku napravo)

Erasmus a "studium"

Tak sem si šel potvrzovat předměty. Původně sem jich měl mít pět. Dva se nevypsaly z neznámých důvodů, dva sou od hostujícího američana, kterej tady bude až v dubnu. No a na ruštinu chodit můžu, ale páč je to celosemestrální kurz, tak nedostanu kredity.

Jako este to pořeším a přihodím něco, co bych měl třeba pravidelněji, ale stejně nevím, jestli takovouhle pracovní zátěž unesu. Kdosi to nazval "dotovaným studentským turismem" ...

Spolubydlící !!!!

Tak mi přijel!! Vypadá fajn a tohleto bydlení bude vážení pohodové s tímhletím chlapíkem a punkerkou a politoložkou odvedle :D Né, fakt mám radost, že kolem nejsou prudiči nějací. Jako aji ten bytek je zkrátka pohoda, dva dvoulůžkáče s fajnovou kuchyňou a koupelkou. Až bude chut tak nafotím a pošlu. a taky až Tine (to je on) usne, tak si na něj posvítím a vyfotím ho pro vás 8)

Je takové veselé, tišejší, s fousem, ekonom a lyžař - první dojmy. Je tolerantní, že tady aji můžu nechávat lidi přespat i v posteli (dobrá zpráva pro vás - kdo jede?), tak též budu hodný. Jezdí na víkendy dom a ted se musí učit, tak teda dnes a tak žádná moc legrace. ale co už.

no a jináč ted řeším jak zarídit akce nachzející. to je hrůza, že zrovna človek nema co na praci a nudí se a pak sou najendou kvadrilion milionu veci na dva dny. no 

považte, co je to za život:)

 takže asi pojedu v sobotu do Ptuje na karneval jakýsi vyhlášený

 ... mno a pak sem řešil, že bych zajel za rodinkou a hromadou z vás co to tady pečlivě čtete do alp zadovádět.

No ale musím zrušit jednoho kamaráda slovinca co žije v taliánsku anavíc v pondelí už škola bude a vůbec no logistika. Chjo chro, nejak se to navymýšlí.

Jináč jako sem byl na cizinecké a eště kdesik na ouřadě a žasnu jak tady proste asi neexistuje nepříjemný úředník, prodavačka nebo kdokoliv. A jak každý prostě nevím z vrátnice třeba se s váma aspon v základních frázích domluví anglicky a poradí. Jako třeba správce koleje mluví anglicky líp než já 8)

Néééééééé.

Umíme tak stejně 8D.

Tak zdar, Mýša poklidný spravující se;)

POZOOOR!!!!!!

pozor děcka, já předtím uved špatný číslo telefoní. správně je to

+386 30 394 216

pokud, ste si ukládali to číslo předtím, tak si ho vymažte, jo?

Den 2 a 3 - den blbec a pohoda na koleji

Tak sem včera (v pondělí) vykročil z hostelu levou nohou. Vstal sem, dal sem snídku a pelášil do centra se zapsat a pro studentskou kartičku. Pak sem uběgal rychle zařizovat kolej a po cestě si vyřídil slovinský telefon. Který si všichni zapište:

je to +386 30 394 216

Jenže co se nestane, žejo. Kolejskou recepci ne a ne najít. A když se blížil půl dvanácty, kdy měly mít úřednice pauzu, tak sem si ji v bistru udělal rovněž. O pul jedne tam valim a narazim v čekárně na zhruba asi milion lidí a tak na ně koukám a stojím tam. dostal sem se na řadu až někdy po druhé a hotové sem to měl o pul třeti a pani mi povidá, že se musím na koleji nahlásit ke správcí, který ale dělá jen do tří. Kouknu tedy na mapu a ůůůůůůů - koleje moje sou přes půlku města. Tak vykročím, ale je mi jasný, že do tří tam teda nebudu a jen doufám, že se dnes pan správce v práci zdrží.

Nezdržel! Ach děcka ta zpuchlost, tak co dělat, že jo. Sem se odebral zpět prostě k hostelu zeptat se, jesli mají dnes volný místo. Ach těch peněz no hrůza. Po cestě sem se stavil v pizzérce, že jako se aspon dobře najím a dám si lahodné Laško. Taky sem to udělal, dal sem pikantní picošku, ale ta vám byla pikantní. Tak co dělat, žejo? Spravilo to celé druhé Laško:)

 Tak teda chvátám na hostel přes nádraži, kde si obměním obsah svého malého batůžka, kerý sem jak cyp pořád nosil na zádech. A Vemu to ještě přes prodejnu stravenek takových. No ale co sem tam nezjistil? Ztratils sem tu studentskou kartu, co sem ráno vyzvedával. Vostuda, ted to musím řešit nejak furt.

Nu ale k večeru se to polepšilo, šel sem s takovou českou bandou tady na jazz jam sešn do klubíku a pak ještě sem se vochométnul kolem pravidelné pondělní erasmácké uřvané pařby v jedné hospodě.

uf ráno sem dostal kolej konečně, ale napíšu o tom příště:) se mi už nechce :) .. dnes se na té koleji budu válet.

mýša spravující se.

Den 1 – Deštivo, mlhavo a noc v cele

Tak sem dojel, kamarádi předrazí. Stálo mne o nemalého usílí a logistických dovedností, ale sem teda tu:)

Cesta z Brna do Vienny byla v pohodě, leč půlku sem musel prosedět na chodbě, páč lidi v kupéčkách spali v průměru tak jedna á 3 sedadla. Eště že sem táhl tu gigantickou tašku aninu, se na ní dobře sedělo :) pak sem si ale v břeclavi přesed, páč přidávali vagóny, tak sem jel do vídně s panem polákem jakýmsi. Měl sem ale v těle takový neklid, takový jak mívám v buse když dlouho cestuju, jak sebou musí člověk škubat porád. No teda nic moc. Do vídně sem si moc nepospal teda.

Ve vídni úpě zklamání, protože jak sem vystoupil a těšil se pravou nefalšovanou vídeňskou kávičku, tak sem se jí teda nedočkal. Vystoupím, du kamsik po schodech dolů, pak vyjdu na jakousik ulicu a koukám koukám a představte si, že to nádraží nemá žádný takový ten barák hlavní. Jako chápete, prostě normální nádraží sou koleje, že jo, a před tím velký barák kde se dá jako posedět nebo taky kupříkladu koupit lístky. No ale kulový tady prostě nic nebylo. Tak sem si sed do toho podchodu, jako zase to bylo řistý a žádný vágusové se tam nepohybovali, to se musí nechat – ale zase tam byla kosa jak v prdeli (promiň mami), bo průvan že?

No a tam sem teda takhle seděl hodinu a půl (na aniné gigantické tašce), přečet si kouset Zeměplochy a že už byl čas brzké snídaně, dal sem si jeden řízek. No ale vážení!!! Jakej řízek!!! To bylo pošušňáníčko to vám povím. Až je mi hanba říkat tomu řízek, jaká to byla šťavnatá, pepřová, kořeněná pecka! Jak řikam ani, klobouk dolů 8)

Ha to sem se rozepsal8)

Pak sem nased na přímák do Ljuby a to už šlo fajnově. Jel sem v kupéčku s dvěma slovincama a trochu pospával, tak sem ani moc nekoukal po cestě na ty hory na A .. týýýý ... Andy 8) No a pak se mi ještě v půlce cesty stala trapnost a to ta, že sem si tam uprd, no vostuda! Já teda nevim jistě jestli sem to byl já, ale zas kdo jinej, žejo? Ale oni dělali jakože nic, já taky a po chvíli sem nonšalantně pootevřel dvířka na chodbu. Mi přišlo, že takhle nějak by to vyřešila skupinka anglických džentlmenů 8)

Pak sem teda ve dvě vystoupil v Ljubě už. Chcalo a mlha, jak v prdeli (promiň mami), takže sem kolem města neviděl ještě ani kopeček. Ale věřím, že někde tam ty Andy sou 8) Jako první dojem nic moc, prostě okolí nádraží, žejo, to není nikde moc pěkný. Akorát ve Lvově jo, ale to jen proto že ten nádražovej barák lvovskej je pěknej a ten člověk stejně hnedka nevidí, no to je fuk.

Nechal sem těžký krámy na nádru v úschovně (zavazadlo se řekne ptrljaga 8) a du hledat hostel. No našel a vypadá teda fakt jak vězení – akorát, že je celej červenej, modrej, zelenej a veselej. A fakt dobrý, hodně příjemný, uvidíme teda jaká bude noc ještě. Ale sem mrtvej docela, tak bych to tip, že si i schrupnu.

Pochodil sem po městě sám. A nafotil nějaký fotky telefonem. Kvalitu vomluvte, bylo šeru. A Dýchlo na mě to město tak přívětivě, takový něco mezi Olomoucí (malý), Brnem (milý) a Práglem (úzký, hezký uličky). A teče tu prostředkem řeka Ljubljanica a je to fajn.

A teď zas sedím ve vězení (vona je to bývala věznice totiž, já to nevysvětlil, že?) a piju pivo a píšu tě, milý blogíčku. No ale pozor kamarádi: to pivo (Laško, čepováný, 2,3 EUR) je dobrý. Jakože ne, že by jen nebylo hnusný, vono je FAKT dobrý.

Myslím, že se mi tu bude líbit 8)

Haj hou, Mýša Vosamocený

sLOVEnija

Fotku rozklikněte, je tam celé album.

Nervy před odjezdem

Hajhou! Je neděle jedna ráno, dobaluju a za 2 hoďky valím z baráku. Aňuta mi v kuchyni smaží řízky na cestu. Jak řikam, zlato ta holka! Nervy mám na pochodu, chce se mi plakat, sem unavené, mám sračku a nejradši bych zůstal doma za pecí. Klasická cestovní horečka. Ale jednou už chcu být in, upsal sem se na erasma, tak valim, co už žejo.

Vo pul čtvrty jedu z Bruna z hlaváku, v 6 ráno vysedám ve Vídni, kde budu dvě hoďky popíjet vídeňskou kávu :) a pak šupky vosum přímákem do ljubljany. Ve 2 bych tam moh být. Pohodová cestička celkem, zdá se býti. Jenom vyčkávám, zda rakouské ECečko bude mít elektrickou zásuvku, to by bylo vhodné, sic bych moh po cestě dopsat článek a zapařit Civku, no ne? 8)

Hostel zabookován a večer to vidím na procházku po městě nebo splaším Kozu, esli na mě bude mít náladu a nebo tam prostě budu někde poplakávat sám 8) takjo takjo, hodně mě litujte, bo je mě už teďka po vás smutno lidi, plánujte návštěvu a já brzo napíšu další reportáž. Další téma bude noc ve vězeňském hostelu, někteří už vědí, ostatní se nechte překvapit 8) 

Čusan, myšák (a pište komentáře, darebáci!)

Přípravy před vodjezdem

Kamarádi drazí, známí, kolemjdoucí a rodiní příslušníci,

jak jistě víte, odjíždím za dva tejdny do světa; ne sice kdovíjak daleko, ale přeci jen je to nečekaná vodluka. A právě, aby vám nebylo smutno a mohli ste být neustále v obraze, jak si vedu a čím se právě zabývám, zavedl sem si za tímto účelem tento blog.

Já vím, já vím; blogy jsou předpotopní médium, ale já sem holt takový staromódní a sentimentální tvor .. a tak;) Takže co tady všecko najdete? Zejména různé mé příhody, které si zaslouží více než jednořádkový popis na facebooku; různý zážitky, povedenosti a nezdary a hlavně v neposlední řadě zejména také .. fotky. Ano fotografie.

Takže neprohloupněte a občas sem jukněte, nebo si tendle blog zabookojte ňák nebo si stáhněte RSS feed, někde to tu je. Já se pokusím to tady aktualizovat a tak. A pište mi sem aji komentáře a bude to tu třeba takové veselé:) třeba mi aji napište hnedle, jak se vám to tu prozatím zamlouvá, žejo.

No a páč mi sem budete psát ty své komentáře, ujasněme si, co na blog nepatří:

- nahota: žádné odkazy či fotky obsahující mou osobní nahotu či mou osobu ve vyzývavé póze!

- vulgarismy: protože tendle blog bude číst i moje máma .. takže mami, prosímtě, nemluv mi tu sprostě, jó ?

:)

Tož tak :)

Mýša váš